Římskokatolická farnost Drásov


dnes je: 33. neděle v mezidobí  | nejbližší Bohoslužba bude: 18.11 v 8:00 - za Františku Maláskovu a rodinu (kostel Drásov)

 hlavní menu

 odkazy v této sekci

rok 2018 

rok 2015 

rok 2013 

rok 2012 

rok 2010 

rok 2007 

 

 přihlášení

 krátké zprávy

Sbírky v roce 2017:
26. 02. 8. haléř sv. Petra
04. 06. na charitatu
25. 06. na bohoslovce a formaci kněží
24. 09. do fondu PULS
22. 10. na misie
Dobrovolná sbírka:
14. 04. Boží hrob [ 6.02.17 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]

více krátkých zpráv >>

slovo > O čem píše aktuální Katolický týdeník

O čem píše aktuální Katolický týdeník

27. neděle v mezidobí - B - 2018


promluva p. J. Buchty



Do Božího království můžeme vstoupit jen jako děti. Jako ti, kteří si dokáží dát prst na ústa a přes všechnu svoji lidskou zkušenost naslouchat tomu, co nám Bůh chce říct.

Když procházíme kostely, můžeme v nich vidět výtvarné ztvárnění Nejsvětější Trojice. Boha Otce jako starce vysokého věku, Božího Syna jako muže v plné síle mužného věku a Ducha svatého v podobně holubice, která se vznáší nad jejich hlavami a celý obraz dotváří. U Syna a Ducha čerpáme ze svědectví Bible. Boží Syn se skutečně zjevil v podobě muže a Duch svatý v podobě holubice. Ale co vyjádření Boha Otce jako starce vysokého věku? Přímý odkaz na nějaké místo v Písmu svatém nenajdeme. Snad druhotně se snažíme vyjádřit Boží nadčasovost tímto obrazem. Ale daný obraz má v sobě určité problémové vyjádření. Bůh není jen nesmrtelný. On je neustále nový a mladý. Jednu dobu jsem si pohrával s představou Boha jako dítěte, které má v sobě obrovskou vitalitu a novost života. Tak trochu jsem zaplesal, když jsem podobnou myšlenku četl i u známého spisovatele. Gilbert Keith Chesterton napsal: „Ale co když je Bůh natolik silný, že se z jednotvárnosti raduje? Možná že říká slunci každé ráno a měsíci každý večer: udělej to ještě jednou.“ Jako malé děti, které se nemohou nasytit a volají ještě a ještě. Určitou obdobu toho zvolání můžeme číst v Bibli při stvoření, kdy Bůh po každém dni, kdy dokončí své dílo, zvolá: „To je krásné!“ A v případě stvoření člověka zvolá: „To je překrásné!“ (V originálním textu jsou slova: „Bůh viděl, že je to dobré.“ a v případě stvoření člověka: „Bůh viděl, že je to velmi dobré.“)

Když s třeťáky probíráme v náboženství šesté přikázání: „Nesesmilníš“, tak se dětem snažím vysvětlit, že stud je dar od Boha, aby chránil důstojnost našeho těla. Děti ve svém věku ještě nechápou erotický podtext. Dávám jim názorný příklad, aby si představili, kdyby šli nazí po chodbě školy v přítomnosti ostatních dětí. Jak by se jim všichni smáli, a proto chráníme svou důstojnost studem. Ale v případě Adama a jeho ženy tomu bylo jinak. Bůh ji k němu přivádí nahou a i on před ní stojí nahý a jak říká Písmo: „Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.“ (1 Moj 2,25) Písmo zde v první řadě nenaráží na erotický podtext, i když ten je tam také obsažen. V první řadě jde o to, že se jeden druhého nemuseli bát. Neměli strach z toho, že by je ten druhý nějak zneužil nebo zotročil. Proto před sebou mohli stát nazí, nepotřebovali se před tím druhým nějak chránit. Když v evangeliu P. Ježíš dostal otázku ohledně dovolenosti rozvodu, odpověděl s jasným odkazem na Boží plán stvoření, že na počátku tomu tak nebylo. Bůh skrze Krista přišel obnovit řád lidského společenství porušený hříchem. Lidské společenství stojí na vztahu mezi mužem a ženou, který ve své vrcholné rovině vytváří rodinu, jako základní kámen lidského společenství. Pokud se tedy má obnovit lidské společenství, tak manželství, které stojí v přirozené rovině plného přijetí a odevzdání se, které není omezené časově, je důležitým bodem pro obnovu lidského společenství.

Asi by se dal spustit nářek nad tím, jak tomu v dnešní době není a kolik manželských párů se rozvádí. Ale upřímně řečeno, ti, kteří spolu jsou, jsou spolu opravdu z lásky? Není to už jenom „mus“, že to spolu nějak doklepeme, protože kdyby se člověk rozvedl, za čas by to dopadlo podobně? Bůh při stvoření muže a ženy zvolal: „Jak je to překrásné!“ Není to něco, co bychom měli objevit i my? Možná se více zamyslet nakolik naše vztahy mezi manžely, ale i v obecné rovině mezi muži a ženami odpovídají Božím požadavkům, abychom mohli objevovat krásu Božího stvoření a každý den se z něho mohli radovat. Pán nás chce vést k tomu, abychom objevili to, k čemu je člověk stvořen. Dokázat se plně v lásce jeden druhému dát. V tomto dávání sama sebe nakonec nejen objevit sebe ale i toho druhého a i samotného Boha, který je ukryt v tom našem nejlepším já.