Římskokatolická farnost Drásov


dnes je: středa po 2. neděli adventní  | nejbližší Bohoslužba bude: 12.12 v 6:30 - Rorátní mše svatá (kostel Čebín)

 hlavní menu

 odkazy v této sekci

rok 2018 

rok 2015 

rok 2013 

rok 2012 

rok 2010 

rok 2007 

 

 přihlášení

 krátké zprávy

Sbírky v roce 2017:
26. 02. 8. haléř sv. Petra
04. 06. na charitatu
25. 06. na bohoslovce a formaci kněží
24. 09. do fondu PULS
22. 10. na misie
Dobrovolná sbírka:
14. 04. Boží hrob [ 6.02.17 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]

více krátkých zpráv >>

slovo > O čem píše aktuální Katolický týdeník

O čem píše aktuální Katolický týdeník

10. neděle v mezidobí - B - 2018


promluva p. J. Buchty



Co znamená patřit do Kristovy rodiny? Stále znovu naslouchat Bohu a snažit se plnit jeho vůli.

Pomalu si opět začínáme zvykat na zelenou barvu liturgického mezidobí. Boží slovo nás bude vést, abychom si uvědomovali základní skutečnosti našeho vztahu k Bohu. Minulá neděle zdůraznila slavení svátečního dne. Mluvili jsme o tom, že neděle má důležité poselství o tom, co by měl člověk udělat. Vztah k Bohu by měl být předsazený před naše pozemské činnosti. Je to závažné třetí Boží přikázání. A mnohé problémy v našem životě nejsou v tom, co děláme špatně, ale spíše v tom, co neděláme. Ve skutečnosti si mnohdy chceme chodit po svých cestách a na Boha už nám nezbývá prostor a v této absenci toho, co by mělo být Boží, se potom v našem životě prosazuje zlo. Jinými slovy ani tak nejde o naši slabost a hříšnost, ale neochotu učit se odevzdávat svůj život do Božích rukou. Markovo evangelium je ze všech nejkratší. Obsahuje pouze šestnáct kapitol a vše se v něm děje rychlým až horečnatým způsobem. Jedna akce střídá druhou. Jako by nám Marek chtěl ukázat, že Boží Syn toho během svého veřejného působení musel tolik stihnout. Už dnešní začátek mluví o tom, že Ježíš neměl ani čas se najíst. Pokud bychom ovšem chtěli hledat společnou myšlenku objevující se už v prvním čtení, tak bychom ji mohli vyjádřit slovy, že se zlem už je konec.

V prvním čtení je naspáno tak zvané protoevangelium. První radostná zpráva o tom, že zlo bude s konečnou platností přemoženo. Je to událost z první knihy Mojžíšovy, kterou poměrně dobře známe. Celkově je toto místo velice cenné, ukazuje se v něm psychologie hříchu. V pohledu na poselství dnešního Božího slova je pro nás důležité, že Bůh nakonec vyhlašuje soud nad hadem, který představuje ďábla. Od chvíle prvotního hříchu vystupuje zlý duch v tomto světě se suverenitou, že mu nakonec všechno patří. On neovládá tento svět, zde Bůh svěřil panství člověku. On ovládá lidská srdce a tahá za nitky, aby ničil Boží dílo. Když se podíváme na dějiny, tak vidíme jen dlouhou sérii válek, katastrof a vykořisťování člověka druhým člověkem. Přesným způsobem je vystupování ďábla ukázáno při pokušení na poušti, kdy Ježíši ukázal všechna království a slávu země se slovy: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ (Mt 3,9) Jenže v té chvíli Zlý obdržel první prohru. Ježíšovo srdce nedokázal ovládnout. A následně Marek ve svém evangeliu ukazuje, že nejen si nedokázal podrobit Ježíše, ale všude, kam Ježíš přišel, omezoval jeho moc a vládu.

V přípravě na dnešní promluvu jsem si dával otázku, jakým způsobem bych měl propojit poselství minulé a dnešní neděle. Zdánlivě dvě ne příliš související témata. Svěcení neděle a omezení vlády zlého ducha. Ale potom jsem si uvědomil, že to k sobě patří víc, než si myslíme. Základním posláním svátečního dne je osvobození člověka. Kristus potírá zlo a dělá to především v neděli. Dříve jsem se trochu ptal, jestli Pán musel svá uzdravování tolik dělat v neděli. Proč své současníky tak dráždil? Nebylo to zbytečné? Nebylo, protože pokud by tímto způsobem nejednal, potíral by pravý význam dne náležejícímu Hospodinu. Nemysleme si, že jsme proti Zlému imunní. Ježíš přímo o Zlém mluví jako o silákovi a musí přijít někdo silnější. Zapomeňte, že to jsme my. Jediný je silnější než on, a to je náš Pán. Sváteční den neděle, den kdy přicházíme na bohoslužbu, je to privilegované místo setkání s naším Pánem. Je to chvíle, kdy při každém setkání je omezovaná vláda Zlého v našem životě. Čas nedělní bohoslužby je chvílí očisty naší duše, kdy jsme zbavování v přítomnosti našeho Pána okovu hříchů, které nás svazují. Tuto skutečnost nikde jinde nemůžeme prožít. Snažme se přicházet na nedělní bohoslužbu s otevřeností a radostí ze setkání s naším Pánem. Protože potom i my jsme ti, kteří odchází z bohoslužby a omezují vládu zlého ducha. A to je úkol nás křesťanů.