Římskokatolická farnost Drásov


dnes je: úterý 29. týdne v mezidobí  | nejbližší Bohoslužba bude: 23.10 v 17:00 - DRÁSOV - ZA Františka a Marii Kubizňákovy, dceru, dvoje rodiče a duše v očistci. Poděkování za přijatá dobrodiní a Boží ochranu pro živou rodinu (kostel Malhostovice)

 hlavní menu

 odkazy v této sekci

rok 2018 

rok 2015 

rok 2013 

rok 2012 

rok 2010 

rok 2007 

 

 přihlášení

 krátké zprávy

Sbírky v roce 2017:
26. 02. 8. haléř sv. Petra
04. 06. na charitatu
25. 06. na bohoslovce a formaci kněží
24. 09. do fondu PULS
22. 10. na misie
Dobrovolná sbírka:
14. 04. Boží hrob [ 6.02.17 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]

více krátkých zpráv >>

slovo > O čem píše aktuální Katolický týdeník

O čem píše aktuální Katolický týdeník

Slavnost Seslání Ducha Svatého - 2018


promluva p. J. Buchty



Dar Ducha je na jedné straně velkým tajemstvím unikajícím naší smyslové zkušenosti, ale na druhé straně jasně vnímáme jeho přítomnost, skrze projevy, které v našem životě působí. Jsme zde, abychom se mu více otevřeli.

Dnešní den Letnic zakončuje dobu velikonoční. Poslední dobou, když se začne blížit, tak se mi vybaví začátek. Tím začátkem nebyla velikonoční vigilie, kdy jsme vnesli paškál do kostela a začali slavit Kristovo zmrtvýchvstání. Začátkem byla Popeleční středa, den, kdy jsme vstoupili do doby postní a tím jsme se začali připravovat na slavení velikonočních svátků. Snad jsme každý z nás měli nové odhodlání lépe žít své křesťanství a po uplynutí zhruba těch sto dní se vždy ptám, jak jsem počátečním předsevzetím dostál. Je pravdou, že těchto sto dní doby postní a velikonoční je také dobou velké milosti. Opět se se zítřejším dnem vrátíme k dním liturgického mezidobí a do velké míry budeme žít z toho, co jsme o Velikonocích slavili. Během doby velikonoční nás neděle opět vedly, abychom pomalu dorůstali k očištěnému chápaní našeho vztahu k Bohu. V době postní se jednalo o to, abychom dokázali nově a hlouběji pohlédnout na Boha, který nám z lásky dává svého Syna. Abychom více uvěřili v Boží lásku a dokázali na ni také ve svém životě odpovídat. Velikonoční neděle nám vlastně ukázaly, že nový život Božích dětí, jež nám přináší Kristus, se odvíjí právě v rovině lásky. Abychom byli schopni mít dokonalost lásky, jakou on měl k nám. A právě v této dokonalosti lásky je věčný život. „Vždyť silná jako smrt je láska…“ (Pís 8,6) Bůh je čistá láska a v této dokonalosti lásky je věčný, protože jeho láska přemáhá smrt.

Dnešní evangelium, které jsme slyšeli o druhé neděli velikonoční v delší verzi s „nevěřícím Tomášem“, jako by nás opět vracelo na začátek. Velikonoční neděle mluvily o poznávání vzkříšeného Pána přítomného uprostřed svých učedníků. Když apoštolové podvakrát prožili, že Pán vstoupil do jejich středu s darem pokoje a mocí odpouštět hříchy, tak jim už bylo jasné, že je vždycky uprostřed nich, i když ho právě vidět nebudou. Velké nároky, o nichž Ježíš mluvil v souvislosti s dobrým pastýřem a vinným kmenem, kdy ratolest nese ovoce, pokud zůstává spojená s kmenem, mohou člověka vést k tomu, že toho vlastně není schopen. Vždyť tomu vlastně nakonec ani nerozumíme. A když uslyšíme o dokonalosti lásky, kterou Ježíš vyžaduje po svých učednících, tak můžeme úplně ztratit naději. Přece už víme a máme zkušenost, jak mnohdy náš život vypadá. A snad i proto opět tu poslední neděli, poté, co jsme si všechna ta Ježíšova slova vyslechli, čteme slova evangelia, v nichž Ježíš dechl na apoštoly a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.“ Můžeme vnímat rozdílnou tradici mezi Lukášovým a Janovým evangeliem. U Lukáše při svém zmrtvýchvstání Ježíš apoštoly připravuje na přijetí Ducha o Letnicích, jak o tom nakonec čteme ve Skutcích apoštolů. U Jana dává Ježíš Ducha svatého hned v den svého zmrtvýchvstání. Nakonec je to tatáž skutečnost viděná z různého úhlu pohledu. Ale určitě můžeme říci, že Duch se v jednání apoštolů zviditelnil o Letnicích.

Všechno totiž, co Ježíš po nás žádá a k čemu nás vede, abychom i my mohli jednou být účastnými nového života v plnosti lásky, protože láska je silnější než smrt, nejsme schopni žít ve své síle, ale v síle Ducha svatého. Jde o to, aby i v našem životě se mohla uskutečnit ona proměna, která se udála v životě prvních učedníků. Aby Duch svatý se zmocnil i našeho života. V den zmrtvýchvstání dává Ježíš svého Ducha apoštolům, ale on projevil svou moc až o Letnicích, kdy apoštolové dokázali vystoupit ze své zavřenosti a jít a hlásat světu Krista. I v našem životě se nemusí dlouhou dobu nic dít, ale když se o to snažíme, abychom se setkali se vzkříšeným Pánem, potom i u nás přijde chvíle, kdy se moc Ducha v našem životě projeví. On promění náš život, že tomu nejen budeme rozumět, ale především žít. Ale má to jeden háček. Opravdu to chce dát svůj život našemu vzkříšenému Pánu, protože on se s námi o něj přetahovat nebude.