Římskokatolická farnost Drásov


dnes je: pátek 28. týdne v mezidobí  | nejbližší Bohoslužba bude: 21.10 v 8:00 - VŠECHOVICE (kostel Drásov)

 hlavní menu

 odkazy v této sekci

rok 2017 

rok 2015 

rok 2013 

rok 2012 

rok 2010 

rok 2007 

 

 přihlášení

 krátké zprávy

Sbírky v roce 2017:
26. 02. 8. haléř sv. Petra
04. 06. na charitatu
25. 06. na bohoslovce a formaci kněží
24. 09. do fondu PULS
22. 10. na misie
Dobrovolná sbírka:
14. 04. Boží hrob [ 6.02.17 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]

více krátkých zpráv >>

slovo > 7. neděle v mezidobí - A - 2017

7. neděle v mezidobí - A - 2017

Slavnost Seslání Ducha Svatého - A - 2017


promluva p. J. Buchty



Duch sestupuje na apoštoly nepředvídatelně. Počítejme s tím, že stejně je to i v našem životě. Jen jestli v sobě udržujeme vědomí se nechat Bohem vést.

Dnešní slavností Seslání Ducha Svatého zakončujeme dobu velikonoční. Můžeme také říci, že letnicemi se naplňuje Ježíšovo spasitelné dílo. A hned si musím postěžovat na skutečnost, s níž se my všichni poměrně často můžeme setkávat. Narazíme na ni v různých komentářích nebo ji můžeme slyšet i v kázáních. Dnešní den totiž bývá nazýván dnem zrození církve. Jak jsme slyšeli v prvním čtení, apoštolové po seslání Ducha Svatého vystoupili ven a začali kázat. Do té doby byli uzavření tomuto světu. Prožili proměnu, kterou přináší Duch Svatý. Kdybychom četli dále, tak bychom slyšeli, jak udávají skutky apoštolů, že se na Petrovo kázání obrátilo a přijalo křest na tři tisíce lidí. Z tohoto důvodu mnozí nesprávně uvádějí, že se zrodila církev. První společenství křesťanů vedené apoštoly. Ale církev není dílo Ducha Svatého. Církev je dílo Ježíše Krista. Duch navazuje a uvádí v život to, co Ježíš vytvořil. Pravý čas zrození církve je Ježíšova smrt na kříži. Jak se správně říká, církev se zrodila z probodeného boku Ježíše Krista. Apoštol Jan udává ve svém evangeliu: „…jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda.“ (Jn 19,34) Krev a voda má v tomto případě hlavně teologický význam. Je to symbolické vyjádření dvou svátostí: křtu a eucharistie, které jsou hlavními prameny Božích milostí vytvářejících církev. To, co Ježíš vytvořil, Duch naplňuje a uvádí v život. Novozákonní letnice nejsou zrozením, ale zjevením církve.

Ovšem stále musíme pamatovat, že v Bohu není žádná konkurence, ale dokonalá jednota. Jednotlivé božské osoby jsou přítomné v druhých, a v nich a skrze ně působí. Určitě nám zůstávají v mysli slova Ježíše Krista, který svým současníkům i apoštolům neustále opakoval, že v něm působí nebeský Otec. Slyšeli jsme o tom, že Syn zjevuje nebeského Otce. Syn je poslán nebeským Otcem, aby nám zjevil Boha. A Syn posílá Ducha, aby nám zjevil dílo Syna. Když jsme naslouchali na Velký Pátek Janovým pašijím, pak jsme mohli slyšet slova, která popisují chvíli Ježíšovy smrti: „A nakloniv hlavu skonal.“ (Jn 19,30) Ale pokud si budeme pročítat originální řecký text, zjistíme, že jsou použita jiná slova: „Odevzdal ducha.“ Určitě se jedná o věcně správný překlad, kdy cizí jazyk vyjadřuje smrt jinými slovy, přesto ono odevzdání ducha koresponduje s tím, co jsme dnes slyšeli v evangeliu. Máme dnes poslední den doby velikonoční, ale jako bychom se vraceli na její začátek. Tehdy jsme dnešní evangelium slyšeli rozšířené o „nevěřícího Tomáše“. Ale to, co bylo řečeno v dnešním úryvku, je dostatečné. Ježíš dává apoštolům svého Ducha. Jak výslovně uvádí apoštol Jan: „Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: Přijměte Ducha svatého!“

V této chvíli není možné opominout, jak vyjadřuje teologie vztahy uvnitř Nejsvětější Trojice. Duch Svatý vychází z Otce a Syna, jak říkáme při vyznání víry. Teologové používají i slovo, že Duch je vydechován Otcem a Synem. Boží Syn jako člověk dechl na apoštoly a řekl: „Přijměte Ducha svatého!“ Proto Janovo evangelium jasně říká, že Ježíš dává apoštolům svého Ducha, v němž jsou schopni plnit své poslání. Novozákonní letnice jsou naplněním a zviditelněním této skutečnosti. I my jsme už dar Ducha přijali, ale to ještě neznamená, že se tento dar u nás dočkal svého naplnění. Ježíš o této skutečnosti apoštolům dlouhou dobu vyprávěl, a pak přišla chvíle, kdy se dar Ducha zjevil. Boží skutečnosti v nás jsou často dlouhou dobu přítomny a pak se ve svůj čas projeví. A nemusí to být něco, co druzí lidé uvidí. Největší průkaznou sílu pro náš život má to, co sami prožijeme. Schopnost se vypořádat s problémem, který se nám zdál neřešitelný, dokázat překročit svou omezenost a začít vidět věci kolem sebe novým pohledem. Tím, že se do svého života snažíme přijímat Ježíše, přijímáme i jeho Ducha, a on se vždy v pravý čas projeví.