Římskokatolická farnost Drásov


dnes je: pátek 28. týdne v mezidobí  | nejbližší Bohoslužba bude: 21.10 v 8:00 - VŠECHOVICE (kostel Drásov)

 hlavní menu

 odkazy v této sekci

rok 2017 

rok 2015 

rok 2013 

rok 2012 

rok 2010 

rok 2007 

 

 přihlášení

 krátké zprávy

Sbírky v roce 2017:
26. 02. 8. haléř sv. Petra
04. 06. na charitatu
25. 06. na bohoslovce a formaci kněží
24. 09. do fondu PULS
22. 10. na misie
Dobrovolná sbírka:
14. 04. Boží hrob [ 6.02.17 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]
[ 1.01.70 ]

více krátkých zpráv >>

slovo > 7. neděle v mezidobí - A - 2017

7. neděle v mezidobí - A - 2017

1. neděle postní - A - 2017


promluva p. J. Buchty



Postní doba znamená: Polepšit se? Dobře se připravit na Velikonoce? Především nás vede k zamyšlení, nakolik ve svém životě opravdu patříme Bohu. „Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit.“

Všichni známe výrok Pána Ježíše z Lukášova evangelia (17,6): „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ a ona by vás poslechla.“ My dokážeme často se zbožností naslouchat Božímu slovu, ale příliš mu nevěříme, často jsme se zařídili ve svém životě jinak, a právě toto místo může být pro nás svědectvím. Nikdo z nás nepůjde k nějakému stromu se slovy: „Vyrvi se s kořeny a přesaď se!“ A podle Ježíše by k tomu měla stačit i malá víra. Nějak to v sobě máme, že nemůžeme Ježíšova slova brát až tak vážně. Ale problém je v tom, že se díváme z jiného úhlu pohledu, než náš Pán tento výrok myslí. Všimněte si, že on sám byl pokoušen podobným způsobem. Při druhém pokušení, když ďábel vzal Krista na vrcholek chrámu a říkal mu: „Skoč dolů.“ V čem je problém? Víra neznamená, že si z Boha uděláme služebníčka našich přání, že si Pána Boha ve svém životě budeme zkoušet. Tak to opravdu postaveno není. Můžeme přijít ke stromu, křičet na něho nebo se snažit umluvit Boha, aby mě uzdravil od nějakého neduhu, a nic se nestane. Ježíšova slova o přesazení moruše jsou hluboce pravdivá, pokud se učíme postoji víry. Postoj víry neznamená přimět Boha, aby to dělal, jak to chci já, ale snažit se objevovat, jak to chce Bůh.

Vstoupili jsme do doby postní a dnes máme první neděli. Tradičně se čte evangelium o pokušení Páně na poušti. O co vlastně ďáblu šlo? Nechtěl přesvědčit Ježíše, aby se vzdal svého poslání. Chceš spasit lidi? Proč ne, na světě je mnoho hladovějících dej jim chléb. Proč volíš cestu chudoby, pokud budeš mocný, budeš toho moci více dokázat. Budeš mít vliv. Nač se trápit nad tím, abys lidem ukázal, že jsi Mesiáš? Prostě skočíš z vrcholu chrámu, oni tě uvidí, jak tě snáší andělé a budou vroucně naslouchat všem tvým slovům a určitě to s tebou špatně neskončí. Jak jsem slyšel jednoho teologa, Ježíšův úkol nebyl vůbec jednoduchý. Jak vysvětlit národu, že je Spasitelem Božím Synem, který rouhání trestal smrtí? Možná, že kdyby skočil z chrámu, ale on v pravdivosti přijal obyčejné lidství, aby nás obyčejné lidi spasil? Jak říkají teologové, není pro nás možné proniknout psychiku Božího Syna, který se stal člověkem. Přesto nám evangelia něco naznačují, když říkají, že byl pokoušen, pak se tyto důvody musely v Ježíšově smýšlení objevovat. Můžeme si být jistí, že o těchto věcech přemýšlel. A dokonce úryvek z evangelia Matouše říká: „Ježíš byl vyveden od Ducha na poušť, aby byl pokoušen od ďábla.“ Tedy samotný Bůh vyvádí svého Syna, aby prožil to, co my ve svém životě tak často prožíváme. Na jedné straně bylo nemožné, aby Boží Syn zhřešil, ale na druhé straně i on si prošel úzkostmi a pochybnostmi a sám si ujasnil, že chce jít důsledně cestou, kterou mu ukazuje jeho nebeský Otce a ne ďábel.

A zde se dotýkáme podstaty problému řešený dnešní bohoslužbou slova. Doba postní slouží k tomu, abychom v sobě obnovili Boží dětství, které se uskutečnilo ve křtu. I my jsme neustále pokoušeni. Ďábel nám ukazuje cesty, které jsou mnohdy pohodlnější a pozemsky rozumnější, než to, co po nás chce Bůh. A k tomu musíme dodat, že to mnohdy myslíme dobře. Ale jakmile je tam už nějaká spolupráce se zlem, něco, kdy zlu v našem životě ustupujeme nebo ho trpíme, tak už ďábel má nad námi svoji moc. Ježíš ďábla přemohl. To nedokáže nikdo z nás, ale ve křtu jsme byli ponořeni do Krista a v něm vítězíme nad ďáblem i my. Jen je důležité, ani ne tak bojovat se zlem, na to nemáme, ale spíše se snažit, abychom plně patřili Kristu, a tím nad ďáblem zvítězili i my. Jsme tedy hned na začátku postu voláni k zamyšlení nad tím, kde děláme kompromisy se zlem. Protože jen Hospodin je Pán, kterému se máme klanět. A ještě více je třeba se ptát, nakolik usiluji, abych se semknul se svým Pánem.